Ředkvička kvašená

Ředkvička je kořen ředkve seté (Raphanus sativus). Je typická kulovitým až válcovitým tvarem kořene, barva je nejčastěji červená nebo bílá. Původně pochází z Asie. Proces kvašení zeleniny probíhá v uzavřených nádobách bez přístupu vzduchu, většinou trvá několik dní až týdnů. Zeleninu je potřeba nastrouhat či nakrájet, prosolit, v případě potřeby přidat vybraná koření (nejčastěji se používá kmín a česnek) a nechat zrát. 

Kvašená ředkvička a zdraví

Ředkev obsahuje hořčičné oleje, které jí dávají typickou štiplavou a ostrou chuť. Jejich obsah v kořenu se výrazně liší, je závislý na podmínkách pěstování. Tyto látky stimulují tvorbu trávicích enzymů a zlepšují tak kvalitu trávení. Mají navíc antibakteriální účinky. Bakterie způsobující proces kvašení enzymaticky štěpí vlákninu, zelenina je tak snadněji stravitelná. Současně se zvyšuje obsah některých látek (vitamínů). 
Kvašená zelenina obsahuje vyšší podíl soli, její dlouhodobý přebytek může negativně ovlivnit zdraví (vysoký krevní tlak, zatížení lymfatického systému, nepoměr mezi sodíkem a draslíkem).
Konzumace fermentovaných potravin podporuje aktivitu střevní mikroflóry, má tak zásadní vliv na kvalitu všech metabolických pochodů, je proto výhodné je konzumovat pravidelně. 
Příliš vysoké množství kvašené zeleniny může způsobit problémy s nadýmáním a plynatostí, vyplácí se ji tak zařazovat do jídelníčku v menších porcích. 

Kvašená ředkvička v kuchyni

Kvašenou ředkev je možné konzumovat čerstvou i tepelně upravenou. Tepelná úprava sice zničí některé biologicky aktivní látky, na stranu druhou se ale potravina stane snadněji stravitelnou. 
Kvašená zelenina je běžnou součástí:
- zeleninových obloh,
- zeleninových salátů,
- dušených směsí,
- polévek.